Rozhovor s lektorkou Janou

 

Další dotázanou, které jsme položili pár otázek za Vás, je lektorka z Mělníka Jana Grossová. Proč jsme zvolili právě ji?? Jelikož ji jako většinu maminek čekají brzy trochu jiné povinnosti.

 

Proč vlastně učíte, proč se věnujete pedagogice. Proč nepracujete v jiném oboru?    
Věřím, že každý člověk má ve svém životě určité poslání. Pedagogika je něco, co mě naplňuje a zároveň vyvolává příjemnou odezvu jak u dětí, tak u rodičů. Z tohoto důvodu jsem usoudila, a mé okolí mě v tom nadále utvrzuje, že tato cesta je pro mne správná a dá se v mém životě označit za smysluplnou. Je to tedy mé poslání - předávat své znalosti a dovednosti dál.

 

Uveďte jednu věc, která se vám na YAMAZE nejvíc líbí? 

Na YAMAZE ´se vším všudy´ se mi nejvíce líbí možnost ztvárnit hudbu pohybem - prožít ji, vnímat rozdíly v dynamice, a dále do ní zapojit svou fantazii a vytvářet neuvěřitelné příběhy, ve kterých jsme chvilku letadlem plujícím oblohou, jindy koblížkem prchajícím z domova a nebo myší dobývající vynikajícnědobrý sýr. Zkrátka to, že na chvíli můžu opustit svět všední reality, povinností a exaktních faktů a nechat se unášet pocity.

 

Co vás na vedení kurzů nejvíc baví?

Na vedení kurzů mě nejvíce těší, že můžu spolupracovat s dětmi. Vidím jejich pokroky - například, když dítě, které má zpočátku strach a nechce se zapojovat - tento postupně odbourává a začne přijímat a užívat si s námi atmosféru při hodině; nebo postup, jak si děti osvojují různá pravidla - navazují se mnou oční kontakt a tak spolu mluvíme, aniž bychom musely něco říkat, reagují na mou intonaci v hlase a dokáží se neúměrně dlouho soustředit - což mi někdy připadá až obdivuhodné.

 

Co děláte ve volném čase. Co byste dělala kdybyste měla více volného času?

Ve volném čase? Vlastně skoro žádný nemám, ale když přijdu večer domů a připravím si věci na další den - snažím se co nejvíce zútulnit domácnost a vytvořit v ní co nejmilejší a nejbezpečnější prostředí, ve kterém se dá relaxovat - třeba už jen tím, že uvařím něco hodně, hodně dobrého. Kdyby mého volného času bylo více - a věřím, že ta chvíle poměrně brzy nastane - budu se učit a učit a učit, a přečtu spoustu knih, a naučím se plést na pletacím stroji, paličkovat nebo háčkovat krajky - a nebo jiné, naprosto nicotné a časzabíjející činnosti. Ovšem lépe by mi bylo, kdybych více volného času snad ani neměla - nuda je to nejhorší, co by mě mohlo kdy potkat.

 

Váš největší životní zážitek?

Mým největším zážitkem bylo zjištění, že v naší domácnosti brzy přibude další strávník - polovička mé osoby a polovička manželovy - z toho mám zatím největší radost.

 

Co vidíte jako největší problém ve výchově dnešních dětí?

Dnes je spousta vjemů, které denodenně vystřelují do našich hlav a zavrtávají se do nich, takže nám občas ani nedají spát. Děti jsou o mnoho vnímavější než my, dospěláci. Mají také mnohem větší problémy nepodléhat svodům z okolí. Dle mého názoru je možná lépe trávit více času venku - na zahradě, sportem, péčí o zvířata nebo při pomocných pracech v hospodářství - a pokud jsou doma, měly by se jim najít takové činnosti, které by je bavily a zároveň se mohly cítit prospěšně a důležitě - mluvím zejména o pomoci při úklidu, vaření, pečení nebo tvoření - tak aby mohly přijít na to, že jakákoliv činnost je lepší než ´apatické zírání´ do obrazovky nebo mačkání tlačítek.

 

S čím si myslíte, že se rodiče nejvíce u malých dětí potýkají. Co je trápí? 

 Dnešním hitem v Čechách je ´nevýchova´, tím včerejším bylo ´respektovat a být respektován´ - osobně proti tomu nic nevidím, ale mělo by být zřejmé, kde jsou naše hranice. Jestliže rodič ví, že nějaké chování dítěte je nedobré, ba špatné a zcela nežádoucí - těžko mu to bude vysvětlovat při večerních debatách při svíčce a s úsměvem na rtech. Policista, který Vás chytne při krádeži nebo při přestupku, asi taky nebude zrovna klidný a vyrovnaný - dá Vám pokutu ihned na místě, nebo si Vás rovnou odveze k výslechu. 
Myslím tím, že problém dnešní doby je příliš volná výchova a nejasné hranice. Kdo ví, možná až příliš mnoho čteme o výchově dětí, než že bychom je opravdu vychovávali.